Tekutin, které může žena při sexuálních aktivitách produkovat, je větší spektrum, než se na první pohled může zdát. Ženská ejakulace a squirting jsou pouze jedním z několika druhů.
Během sexuálního vzrušení mohou ženy vylučovat různé tekutiny. Jejich původ, množství a složení závisí na anatomických a patofyziologických dispozicích, a také na úrovni ženina vzrušení. Je důležité tyto typy rozlišovat, protože mohou být projevem přirozené sexuální reakce, stejně jako projevem močové inkontinence, kterou je třeba léčit.
Nejběžnější a zároveň nejdůležitější tekutinou, spojenou se sexuálními aktivitami, je vaginální lubrikační tekutina. Její složení a množství závisí na délce a intenzitě pohlavního styku. Pokud dochází ke zvýšení množství této tekutiny, která se nahromadí a je následně vypuzena z pochvy po vytažení penisu, lze hovořit o tzv. gejzírovitém typu ženské ejakulace. Lze se však setkat i s jiným typem rozlišování ženského ejakulačního orgasmu, do kterého se vypuzení lubrikační tekutiny nezařazuje.
Ejakulační orgasmus
Co tedy je ženský ejakulační orgasmus? Výstřik určitého množství tekutiny na vrcholu orgasmu. Jedná se o fyziologickou reakci, jejíž fyziologický význam dosud není znám. Množství tekutiny, pocházející buď z ženské prostaty, močového měchýře, či z kombinace obojího, se pohybuje až v řádu několika desítek mililitrů, avšak údaje z jednotlivých výzkumů se v tomto ohledu rozcházejí.
Je důležité podotknout, že tzv. “mokrý orgasmus”, jak se také ejakulačnímu orgasmu u žen říká, není samozřejmost. Během svého života jej prožije zhruba 1/3 žen, avšak jen malé procento z nich jej prožívá častěji. Výzkumy hovoří zhruba o 3 % populace. Co se týče stimulace, která k tomuto druhu orgasmu vede, jedná se o stimulaci různých oblastí, zejména pochvy, klitorisu, či konečníku. Hovoří se také o stimulaci jednoho konkrétního místa, tzv. G bodu (o tom, že jeho existence nebyla vědecky prokázána a dalších zajímavostech více v článku G bod – mýty a realita, Pastor 2010, viz Literatura k tématu), avšak pokud by skutečně fungovala stimulace tohoto jediného místa pro vyvolání ejakulačního orgasmu, dosahovalo by jej nesrovnatelně vyšší procento žen.
Ač jsou pojmy “ženská ejakulace” a “squirting” občas brány jako synonyma, nejedná se o totéž. K ženské ejakulaci dochází při expulzi tekutiny z ženské prostaty, tedy Skeneho žláz, na vrcholu orgasmu. Ženská prostata je z hlediska anatomické struktury podobná mužské prostatě, avšak z hlediska velikosti je zhruba pětkrát menší, než mužská, váží kolem 5 g. Během ženiny stimulace pak může produkovat velmi hustou tekutinu s bělavým nádechem, která připomíná mužský prostatický sekret, avšak v menším množství. Posun ve výzkumu v této oblasti jde kupředu pozvolna, protože získávání vzorků je poněkud náročné.
V případě squirtingu hovoříme o expulzi moči. Jedná se tedy o orgasmus, při němž je vycházející tekutina původem z močového měchýře. Tento typ ženské ejakulace je rovněž označován jako “vodotryskový” (Pastor, 2010).
Zjednodušené schéma tekutin, vylučovaných během sexuálních aktivit. Kompletní přehled je rozsáhlejší, avšak pro vysvětlení rozdílů mezi základními pojmy jsme zvolili tento.
V případě produkce moči je třeba rozlišit, zda se jedná o přirozenou reakci na sexuální vzrušení, nebo o projev zdravotních problémů. Při uvolňování moči během penetrace či orgasmu se může jednat o projev koitální inkontinence, kterou lze rozdělit na penetrační a orgastickou. Ani v jednom případě se nejedná o únik moči, který by byl žádaný, avšak ne vždy dokáže sama žena rozlišit, odkud tekutina pochází a zda se jedná o pozitivní či negativní jev. Většina inkontinencí, ke kterým dochází během penetrace je spojována se stresovou formou poruchy držení moči a lze ji řešit operativním zákrokem. K úniku během prožívání orgasmu dochází obvykle u urgentní formy inkontinence, která je léčena pomocí farmakoterapie.
Přesto, že je ejakulační orgasmus považován v rámci ženské sexuality spíše za okrajový jev, nelze jej přehlížet. Ženy, které jsou schopny tento orgasmus prožívat opakovaně, jsou považovány za enormně vzrušivé a z fytiologického hlediska dobře disponované. Svou roli samozřejmě hrají i psychické faktory a celkové vyladění ženy při sexuálních aktivitách.
Literatura k tématu
- Addiego, F., Belzer, E. G., Gomolli, J., Moger, V., Perry, J. D., Whipple, B.: Female ejaculation: a case study. The Journal of Sex Research 17, 1981, s. 13-21
- Pastor, Z.: G bod – mýty a realita. Česká Gynekologie, 2010, s. 211-2017.
- Pastor, Z.: Sexuální dysfunkce žen s močovou inkontinencí. Doktorská disertační práce, 2013.
- Pastor, Z.: Sexualita ženy. Grada Publishing a.s., 2007.
- Pastor, Z., Horčička, L.: Sexuální dysfunkce inkontinentních žen. Časopis ženských lékařů Gynekolog
- Pastor, Z.: Ženské “sexuální” tekutiny. Příspěvek pro Sympatibulum České společnosti pro sexuální medicínu 2015.
- Zaviačič, M.: Female urethral expulsions evoked by local digital stimulation of the G-spot: Differences in the response patterns. The Journal of Sex Research, 24, s. 311-318
Autorka: Zdeňka Řezníčková