Jak spolu mluvit o sexu

Publikováno ve zkrácené verzi v časopise Psychologie dnes, červenec-srpen 2020.

Říká se, že sex táhne. Je to lákavé téma, které přitahuje pozornost, kdekoliv se objeví. Čteme si o něm, sledujeme žhavé filmové scény, probíráme ho v diskusích na internetu… O to překvapivější může někdy být, jak obtížné je o něm hovořit se svými nejbližšími – partnery, partnerkami. Na první pohled se zdá být zvláštní, že kolem tématu, kterého je kolem nás plno najednou našlapujeme po špičkách a vlastně nevíme jak do toho. Proč je to tak těžké a jak tedy mluvit o svých erotických touhách a přáních?

Touha versus strach

To, co může na první pohled vypadat jako zvláštní paradox je ve skutečnosti celkem logické. Partner či partnerka jsou pro nás často těmi nejbližšími a tedy těmi, na kterých nám velice záleží. Zároveň čím důležitější pro nás někdo je, tím bolestnější může být potenciální nepochopení, odmítnutí či ztráta. A čím více před druhým odhalujeme své nejniternější touhy, tím zranitelnější si můžeme připadat, počítáme-li se všudypřítomnou nejistotou, že jakkoliv dobře si myslíme, že toho druhého známe, vždy se může objevit něco, v čem soulad zkrátka nenajdeme. O to náročnější pak může být jej překlenout, jde-li o něco, co pro nás ve vztahu hraje klíčovou roli. Pro někoho to může být právě oblast sexuality. A tak přesto, že na jedné straně toužíme po spojení a přijetí a v ideálním případě také prožití toho, co bychom rádi, současně nás mohou nahlodávat myšlenky typu: “co když to bude trapné?”, “co když se zesměšním?”, “co když si bude myslet, že jsem divná?”, “co když mu to bude odporné… co když mu pak já přijdu odporná?”, “co když ho kvůli tomu úplně ztratím?”

Tyto obavy mohou člověka natolik ochromit, že raději jakýkoliv pokus o komunikaci vzdá ještě dřív, než vůbec začne. Nastoupí racionalizace a bagatelizace: “vždyť ono to není tak podstatné”, “měla bych být vděčná za to, co mám a neřešit blbosti”, “co bych chtěla v mém věku, nějak už to doklepeme” nebo “jsou důležitější věci ve vztahu, než sex”. Pokud cítíte, že potřebujete v nějaké části vašeho života něco jinak (ať už jde o sex nebo cokoliv jiného), nečekejte, až se změní podmínky okolo vás a neočekávejte, že se váš protějšek sám dovtípí – může jít o drobnost, kterou byste rádi zpestřili váš intimní život, ale může také jít doslova o nezbytnost o které víte, že bez ní to zkrátka nebude ono. Nikdo z nás neumí číst myšlenky – ani váš protějšek a dokonce ani psychologové 🙂 a pokud něco chcete, nezbývá, než se stát iniciátorem změny. Zůstat ve své bezpečné bublině a neriskovat je určitě také varianta, ale je dobré zvážit, jakou cenu za to zaplatíte – možná tak prožijete dlouhý a klidný společný život, ale zároveň také nikdy společně neprožijete to, po čem toužíte. Připomíná mi to mé oblíbené úsloví: pokud se nezeptáš, odpověď bude ždycky znít “ne”.

Ráda bych vám nabídla několik tipů, jak komunikaci o vašich touhách otevřít. A pokud vás zaujmou, můžete je zkusit nebo se nechat inspirovat.

Kolik řečí umíš…

Může být překvapující, jak pestrá škála názvů existuje pro intimní aktivity a mužské / ženské intimní partie a ne každý výraz je srozumitelný nebo příjemný pro každého. Než se společně pustíte do rozhovoru o vašich touhách, je dobré si ujasnit s partnerem či partnerkou společný slovník – lze to pojmout i jako zábavnou společnou aktivitu. Ptejte se jeden druhého: “jak říkáš své / svému…?”, “jak bych měl říkat tvé / tvému…?” Podobně, jako se učíte slovíčko po slovíčku cizí jazyk, domluvte si váš společný slovník, abyste se pak mohli bavit o tom, co si přejete.

Nádech, výdech, jdeme na to

Jak už jsem zmiňovala, váš protějšek není věštec a neví, co všechno se vám honí hlavou a stejně tak to platí i pro vás ve vztahu k němu. Když něco chcete, je potřeba si o to říct. Teď si možná myslíte: “vám se to mluví, jenže to není žádná legrace”. Ano, já vím, protože už mám také nejeden takový rozhovor za sebou.

Co může v takové chvíli pomoci? Někomu vyhovuje, pokud do konverzace skočí rovnýma nohama bez větší přípravy. Jinému je naopak příjemný kli, čas na přípravu a vědomí, že společný rozhovor bude mít ohraničený čas bez vyrušování. Patříte-li do druhé skupiny, rozhovor si naplánujte. Pokud čekáte na vhodnou přáležitost a ta stále ne a ne přijít, jděte jí naproti, vytvořte ji. Naplánujte si s protějškem čas, který bude jen váš i kdyby mělo jít jen o půl hodiny, kdy vás nebude nic rušit – krátká přestávka během nedělního úklidu nebo minutový oddech při vypravování dětí do školy tedy nejspíš není nejlepší varianta 🙂 Vyražte na procházku (někomu se lépe mluví při chůzi) nebo si promluvte v klidu doma. Pokud máte děti, zajistěte si hlídání. Jsou to pouze možnosti, ne univerzální návod, ale věřím, že chápete, kam mířím – kdo chce, hledá způsoby, kdo ne,…

Krok za krokem

Toužíte například vyzkoušet novou polohu, techniku, hračku, nebo vás láká představa nějaké erotické hry? Pokud nevíte, jak by váš protějšek, případně víte, že se jedná o oblast, ve které je nezkušený, začněte zlehka. Co se týče nejrůznějšího erotického prádla a kostýmků nebo některých pomůcek, stačí víceméně zájem a trocha aktivity. Jiné věci vyžadují cvik, aby se je člověk naučil provádět tak, aby to bylo nejen příjemné, ale i bezpečné. Pokud pro příklad toužíte po tom, aby z vás protějšek divoce strhal šaty, zavázal vám oči, spoutal vás a pak s vámi prováděl po celou noc jednu vzrušující věc za druhou, zkuste pro začátek navrhnout něco jednoduchého, třeba škrabošku přes oči nebo svázání rukou pomocí šátku.

I v sexu platí, že vše má svůj čas. Jistě se může ukázat, že ve vašem protějšku dříme dosud neobjevený mistr bondáže nebo nadšený spanker, který má talent “shůry”, ale spíše doporučuji očekávat méně a společně po malých krůčcích objevovat, co všechno je v sexu možné a ruku v ruce s tím také poznávat vaše hranice. Méně náročné techniky a vylepšení vašeho intimního života tak mohou být dobrým začátkem k celé řadě dalších věcí, ke kterým byste se rádi postupně dopracovali. A možná i vy sami zjistíte, že hranice toho, co vás reálně láká jsou jinde, než hranice, které máte ve svých představách.

Sendvič, prosím!

Stejně jako obsah sdělení je důležitá i forma, která může konverzaci podpořit, nebo ji zkomplikovat. Direktivní styl a obviňovací formulky typu “ty nikdy neděláš…”, “měl bys…”, “musíš…”, mohou působit nátlakově a protějšek dostat do pozice, kdy se bude cítit nepříjemně a ve které nebude mít příiliš chuť společně něco podnikat. Zůstaňte u sebe – mluvte o svých prožitcích, přáních a myšlenkách. Zkuste začít například tímto: “přála bych si s tebou zkusit…”, “líbí se mi, když spolu děláme to a to a ráda bych k tomu něco přidala, a tady bych zas ráda trochu méně, aby mi v tom bylo dobře…”. “důvěřuji ti a ráda bych s tebou prožila…” Vnímáte rozdíl? Věřím, že ho bude vnímat i vás protějšek.

Máte rádi sendviče? Skvělé! Právě tak si můžete představit vaše sdělení, kde hlavní informaci, kterou chcete předat, představuje chutná náplň uprostřed. Začneme pomyslnou spodní houskou – vyzdvihněte to, co funguje (např. předehra), přidejte náplň – to, co byste si přáli přidat, změnit a zakončete vrchní houskou – dejte najevo, že si vážíte toho, že vás druhý vyslechl, věnoval čas tomu, co je pro vás důležité a zajímejte se také o jeho pohled. Dodala bych jen, abyste množství náplně volili přiměřeně. Pokud toho sdělíte málo, nedostanete se k jádru toho, co chcete skutečně říct a nedojdete tedy kýžené změny. Pokud zas bude náplně hodně, znáte to, do jednoho sendviče se zkrátka všechno nevejde. Jinými slovy, může toho být na váš protějšek najednou moc. Nezahlťte ho. Rozhovory o sexu občas řadím mezi tzv. deeep talks – hluboké, intenzivní hovory, které mohou být pro všechny strany náročné. Máte-li toho více, zvolte jednu, dvě věci, které byste potřebovali probrat, začněte s menší porcí a uvidíte, kam vás konverzce zavede.

Možná by pro vás bylo ideálním závěrem takového rozhovoru, kdyby váš protějšek s nadšeným úsměvem pronesl: “Paráda! Pojďme do toho!” Ne vždy se to ale stane. Proto mu dopřejte čas, aby nové informace vstřebal, netrvejte na okamžité reakci. To, že vás vyslechne nemusí nutně znamenat, že zároveň během téhož hovoru dojdete ke společnému závěru.

Jde to i jinak

Může se stát, že z představy otevřeného rozhovoru o vašich touhách je vám spíše úzko. Jinou variantou, jak sdělit to, co byste rádi, může být například dopis. Oproti rozhovoru má své výhody – čas na přípravu a přesná formulace myšlenek, která pro někoho může být při rozhovoru o citlivém tématu náročná. Můžete zůstat u jednoho dopisu, ale stejně tak můžete proměnit korespondenci v nový způsob, jakým se svým protějškem komunikovat a sdílet.

Jinou možností je sdílení inspirace. Máte oblíbenou povídku, knihu, film, nebo video pro dospělé ve kterém se objevuje něco, co byste rádi zkusili? Nabídněte je vašemu protějšku a společně se o tom pobavte – sdílejte, co se vám líbilo a zároveň se zajímejte, zda a co konkrétně se líbilo vašemu protějšku. Pro příklad série 50 odstínů. I přesto, že budí mezi čtenáři rozličné reakce, je jí rozhodně ke cti, že to byla právě ona, která v mnoha domácnostech pomohla k diskusi o tom, co všechno by se společně nad rámec “vanilkového” sexu dalo podnikat. A podobných knih a filmů a samozřejmě celá řada. Záleží jen na vašich preferencích.

Existuje také řada míst a akcí, které vás mohou inspirovat a podobně jako literatura nebo film mohou pomoci otevřít diskusi – společná návštěva sex shopu, výlet na erotický veletrh nebo například specializované akce, přednášky a workshopy pro začátečníky. Ne každý touží po tom vydat se na takovou akci, ale máte-li vy i váš protějšek odvážného ducha, může to být varianta právě pro vás.

Očekávejte nečekané

Rozhodnete-li se vystoupit z bezpečné bubliny a otevřít s partnerem či partnerkou téma vašich tužeb, reakce mohou být různé a pohybují se na velmi širokém spektru. Na jedné straně se setkávám s tím, že pro druhého je projevené přání zcela neproveditelné – i on má svá vlastní přání, hranice a obavy a je dobré o nich společně hovořit. Jak s těmito obavami pracovat je ale téma na celý článek. Na opačném konci spektra se zas setkávám s lidmi, kteří svým protějškům ze strachu po léta společného soužití tají svá přání, aby se nakonec dozvěděli, že jejich partner či partnerka touží po tomtéž, pouze se to báli vzájemně říci. Oba pak mohou litovat času, který bylo možné strávit lépe, ale jak se říká, lepší později, než vůbec.

Je důležité říci, že pouze vy sami víte, jak důležité pro vás ty které věci jsou a co potřebujete k tomu, aby jste mohli ve vztahu s daným člověkem fungovat a být šťastni. Pro některé je právě otázka sexuální kompatibility tím podstatným faktorem, který rozhodne, zda chcete s dotyčným člověkem dále žít, či nikoliv. Rozhodnutí, zda svá přání sdílet nebo ne je určitě na každém. Já zastávám názor, že by byla škoda nechat strach, aby člověka připravil o možnost prožívat svůj intimní život spokojeně a naplno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *